VELIKONOCE

Velikonoce bývají často pro lyžaře poslední možností v sezóně, kdy si mohou zalyžovat. Ale to neplatí každý rok. Velikonoce jsou totiž zároveň svátky netypickými tím, že nemají pevné datum a každý rok na ně připadne jiný termín, který se navíc může lišit až o měsíc. A počátek jara v březnu a konec dubna, to už je pořádný rozdíl.

V roce 2012 připadne velikonoční pondělí na 9. 4. 2012. Prodloužený velikonoční víkend tedy vychází na 7. - 9. dubna, školáci navíc mají velikonoční prázdniny od čtvrtka 5. 4. 2012.

Tento termín není ani příliš brzký, ani příliš pozdní. Datum Velikonoc se totiž určuje podle následujícího pravidla:

Velikonoce připadají na neděli následující po prvním jarním úplňku, přičemž když první jarní úplněk bude v neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Dle těchto pravidel může velikonoční pondělí připadnout na den v rozmezí od 23. března do 26. dubna.

Termíny Velikonoc v letech 2015-2020

rok 2015. velikonoční neděle 5.4.2015 – velikonoční pondělí 6.4.2015
rok 2016: velikonoční neděle 27.3.2016 – velikonoční pondělí 28.3.2016
rok 2017: velikonoční neděle 16.4.2017 – velikonoční pondělí 17.4.2017
rok 2018: velikonoční neděle 1.4.2018 – velikonoční pondělí 2.4.2018
rok 2019: velikonoční neděle 21.4.2019 – velikonoční pondělí 22.4.2019
rok 2020: velikonoční neděle 12.4.2020 – velikonoční pondělí 13.4.2020

Masopust neboli fašanky

Zvyky v průběhu kalendářního roku se nesou v rozdílném duchu. Masopust neboli fašank je rozverný a nevázaný, provoněný koblihami, slaninou a pálenkou, nutnou pro zahřátí při celodenním obchůzce v mrazivém vzduchu. Je to čas zabíjaček a lidového veselí.

Masopust začíná 6.ledna svátkem Tří králů a vrcholí o masopustním pondělí a úterý čtyřicet dní před svátky velikonočními. Tehdy chodí obcemi nebo městy fašankový průvod masek, který končí masopustní zábavou. Posledním dnem tohoto období je Škaredá neboli Popeleční středa, začátek půstu. Masopustní dny tedy trvají až do doby, kdy končí nadvláda zimy a jaro je za dveřmi.

Počátky masopustu a masopustních obchůzek je třeba hledat v předkřesťanském kultu zimního slunovratu. Původně šlo o pohanské svátky - antické slavnosti, tzv.saturnálie, což je jeden z nejvýznamnějších a nejradostnějších svátků římského náboženství slavený na zimní slunovrat k poctě Saturnově. Karneval tedy souvisí patrně s předkřesťanskými oslavami obnovy přírody na začátku jara.

Jak se počítá datum Velikonoc, Škaredé středy a Masopustu?

V kalendáři se vyhledá, kdy je měsíc v úplňku poprvé po prvním jarním dnu (21. březen). Velikonoce potom ten rok začínají v pátek po takto vypočteném prvním jarním úplňku. Datum Popeleční středy se vypočte takto: od pondělka toho týdne, ve kterém jsou Velikonoce odečteme 40 dní a máme datum Popeleční středy. Masopust potom trvá ode dne po svátku Tří králů - tj. 6.ledna - až do úterý, které předchází Popeleční středě.

Název Popeleční středa je od tzv. "udílení popelce". Popelec je popel ze starých ratolestí jehněd, posvěcený na Květnou neděli předešlého roku.

Na které dny připadá Popeleční středa:

  • 2014 – 5. března

  • 2015      18. února           

  • 2016      10. února           

  • 2017      1.   března          

  • 2018      14. února 

  • 2019       6.března